Archiv autora: Teodor

Pohltí nás Sociální síť?

altInternetová sociální síť je poměrně nová záležitost stejně tak jako stejnojmenný film, popisující zrození té nejpoužívanější – Facebooku. Příběh o Facebooku bude za tisíc let starý jako lidstvo samo. Nejde v něm totiž o přijetí něčeho, co přišlo jako samozřejmost. Ve filmu se spíš od začátku klade důraz na individuální rozhodování jednoho člověka, který chtěl mít Facebook právě takový.

 

 

Je však zvláštní jaký vede zakladatel Mark Zuckenberg  vlastně život. V úvodní scéně vidíme, jak ho po výslechu dalšího Markova otravného tlachání pouští jeho holka k vodě. Místo toho, aby se s tím vyrovnal nějak s nadhledem, pomluvil ji na svém blogu a pokračuje dál ve svém životu před obrazovkou notebooku.

Má však štěstí, dostal skvělý nápad jak rozšířit možnosti sociální sítě Harvardovy univerzity, a má tak možnost svůj workoholismus směřovat na něco opravdu zajímavého. Hlavní zápletku tvoří výslechy v různých komisích. Protože se Mark neustále pohybuje na hranici etických a právních norem, ilustrují tyto scény celkem dokonale v jak zarezlé společnosti Facebook vlastně vznikal.

alt

Musí se neustále obhajovat, vysvětlovat proč co udělal a pevně si stát za svým názorem, jinak by jej komise rozcupovaly na malé kousíčky. V podstatě jsou všechny podobné scény velmi poučné, protože tvorba Zuckenbergovy sociální sítě vyloženě stojí na jeho vlastním vkusu a tyto kolektivní diskuze bývají většinou tvůrčí asi jako zasedání poslanecké sněmovny.

Příběh je navíc protkán řadou osobních rozhodnutí, kterými Mark ovlivňuje osudy svých kamarádů. Začátky projektu jsou dost nekonvenční. U programování se chlastá, chodí se pařit, jíst do drahých restaurací a nechybí ani hezké holky, které doslova žasnou nad rostoucím počtem připojených internetových uživatelů, což zní vyloženě asexuálně.

alt

Hraní si se softwarem a virtuálními příkazy bylo pro opačné pohlaví ještě nedávno atraktivní asi jako výhra na matematické olympiádě. Na druhou stranu Facebook má citelný společenský význam a tomu už rozumí každý. Také proto proti Zuckenbergovu nápadu bojují typičtí alfa samci – univerzitní veslaři a prominentní studenti.
Mark má navzdory svému společenskému významu stále problém s mnoha sociálními aspekty běžného života. Má problém komunikovat s holkami a starostlivost kamarádů si někdy vykládá dost paranoidně.

Hlavní hrdina si však v příběhu prosadí svou právě jen díky své neústupnosti, která by se dala nazvat jako tvrdohlavost. Jedná se o velmi užitečnou a dobrou vlastnost pokud má člověk štěstí a vkus na dobré nápady. Nicméně jestliže se budeme na svět okolo nás dívat černobíle tak jako on, může se stát, že si mimo naše profesionální pole působnosti v běžném životě nedokážeme poradit.

alt

Zdroj foto: Bontonfilm

 

Vyšlo 28.4.2012 na portálu Kultura21.cz

Robotická figurka sjednává pořádek

altRobocop je člověk, který byl po těžkém zranění voperován do úplně nového mechanického těla. Při té příležitosti z něj udělali kulkámvzdorného, disciplinovaného… perfektního policistu, který jezdí ulicemi a zajišťuje zákon a pořádek.

 

 

 

Tento příběh ale není jenom romantickým dobrodružstvím jednoho robočlověka. Aby bylo možné něco takového sestrojit, musí lidé umět spoustu věcí, které se dají samozřejmě i zneužít. Druhé pokračování Robocopa (1990) tím podobný společenský problém dokáže nastínit.

Hned na začátku filmu vidíme reklamu na vylepšené bezpečnostní vybavení moderních aut budoucnosti. Místo otravného poplašného zařízení a volání policie, je zloděj rovnou zlikvidován silným elektrickým šokem.
“A ani vám to nevybije vaší baterii.” říká reklama.
Na ulicích se lidé běžně okrádají, na pořádek dohlíží policie a všechno tak nějak vypadá, jako by se problémy tehdejší doby řešily výhradně restrikcemi, zákazy nebo násilím. Možná proto je ve značné oblibě droga “Nuke”, hodně se kouká na televizi a na ulici se prohání děvky.

alt

Vedle toho všeho působí policista Robocop nejen svými pohyby, ale i povahou značně synteticky. Nehledí doleva doprava, na důvod proč lidé fetují nebo se střílí. Robocopa zajímá jen jeho služba a možná ještě, kam by mohl večer strčit svou nabíječku.

Na druhou stranu má i přes své programování v sobě stále něco lidského. Dostává flashbacky z dětství, když po něm střílí malý kluk. Navíc jezdí každý den kolem domu své bývalé ženy. Ještě jako policista Murphy vedl Robocop podle všeho normální život.

Udělat z člověka dalšího takového robota je však vcelku problém. Není snadné najít někoho se smyslem pro povinnost, jako má Alex Murphy. Přitom systém, na kterém je tamní svět vybudován, nepočítá s ničím jiným, než se smyslem pro povinnost. Dělají se čachry se smlouvami, lidé si umí jenom stěžovat na druhé, je obtížné najít ve své práci uspokojení a tak podobně.

alt
Přitom se příběh silně opírá o privatizační manýry korporací a zločinecké choutky mafiánských bossů. Jakoby si autoři filmu nedokázali ujasnit, co vlastně chtějí říct. Že by šlo o další sci-fi reality show bez pointy? Anebo je to celé trošku jinak.

V druhé polovině filmu se hrdina silným elektrickým šokem zbavuje naprogramovaných direktiv a začíná dělat věci “sám za sebe”, tedy výhradně svým biologickým mozkem, nikoli programem. Problém je v tom, že se mění pouze jeho priority, ale jeho osobnost v podstatě ne.Takže porušuje pravidla pouze v rámci své služby, ale zákon a pořádek je stále to hlavní. Na druhou stranu místo poučování malých děcek na ulici jde chytat aspoň velké mafiánské ryby.

Robocop ve své době znázorňoval jakýsi dobrý ideál, a zároveň sílu, která se dostane přes jakoukoliv překážku. Emocionální tenze hlavní postavy se v příběhu příliš dobře nevystihuje a není na ni kladený důraz. Patrně z toho důvodu, že cokoliv “dobrého” je lepší než to, co se ve světě právě děje.

Z druhého pokračování Robocopa tedy plyne jedno základní ponaučení. Ačkoli není obecně vůbec dobré skončit jako jednoduše manipulovatelná robotická figurka, měla by se takto chovat naprostá většina lidí, aby nebyl ve městě nepořádek.

alt

RoboCop 2  (blu-ray)to první
Akční / Krimi / Sci-Fi / Thriller
USA, 1990, 110 min
Režie: Irvin Kershner
Hrají: Peter Weller, John Glover, Belinda Bauer, Nancy Allen, Mario Machado, Dan O’Herlihy, a další
Dabing: česky
Titulky. Anglické a české

Zdroj foto: Bontonfilm

 

Vyšlo 22.4.2012 na portálu Kultura21.cz