Film Živý terč si v roce 1993 vysloužil velké ovace na poli akčních filmů. Tento napůl lyrický a umělecky sestříhaný příběh nám ukazuje, že jeden člověk dokáže změnit co se děje. Jen na to musí být dost velký frajer. Hned na začátku filmu honí skupina lovců jednoho bezdomovce. Už nyní je zřejmé, že jej nechtějí zabít hned, ale spíš si s ním hrají. Bezdomovce nahánějí motorky, střílí se šípy a když už ze samopalů, tak aby ho někam zaplašili.

 

Nakonec ale každý z nich pojde. Jsou to živé terče organizace, která se baví lovem lidí. Zní to hůř než jak to vypadá. Namísto jelena si podle všeho vždycky najdou nějakou ztracenou existenci. Ale lidé nejsou zvířata a je jen otázkou času, kdy tyhle hony začnou být osobní.

Mladá, hezká Natasha hledá svého otce. Je to bezdomovec, a tak se se svou naditou peněženkou začíná pohybovat na nesprávných místech. Naštěstí si v odrazu od skla dveří jedné restaurace všímá Chance (J.C. Van Damme), že si na její kabelku brousí zuby celý stůl hladových zlodějíčků. A tak se spolu seznamují. Chance dokáže přesně mířenými chvaty vyřídit jakéhokoliv útočníka. A tedy i když shání práci a chrastí drobné jako každý jiný, Natasha si jej najímá jako osobního strážce a detektiva při pátrání po jejím otci.

V tomhle příběhu jde však o zabíjení lidí ze sportu, čímž se vysvětluje, že ten bezdomovec na začátku, kterého pro zábavu někdo „ulovil“, byl právě její otec.  Intriky organizace zbohatlíků se však neodkrývají snadno. Během pátrání po vrazích otce Natashy, začíná Chanceho profil a minulost zabijáky zajímat. Mají rádi válečné veterány a týpky, co se umí bránit. Když je takový člověk na honu beze zbraně, musí se aspoň vyznat, aby nebyl příliš snadná kořist.

„Vláda poskytuje jejich výcvik v zabíjení a my je potom lovíme.“ vysvětluje vlastník soutěže klientovi. Chance však v lese klade jednu past za druhou a své protivníky likviduje s přesností chirurga, který z kůže odřezává infekční svrab.

Lovci nabízí svým klientům úplně novou možnost odreagování. Zastřelit někoho je zážitek, při němž si každý musí ujasnit jakým člověkem vlastně je a jakým chce být. Může to být také velmi účinná terapie, nicméně ventilovat své problémy zabíjením jiných lidí není tak prospěšné jak se zdá, i když se potom asi dost uleví. Pokud by to bylo jinak, nebyl by film Živý terč jen vymyšleným příběhem, ale podobná služba by byla běžně k dostání.

Živý terč / Hard Target
Akční / Dobrodružný / Krimi / Thriller
USA, 1993, 97 min
Režie: John Woo
Hrají: Jean-Claude Van Damme, Arnold Vosloo, Lance Henriksen, Yancy Butler, Lenore Banks, Willie C. Carpenter, Kasi Lemmons, Marco St. John,  …
Zvukové formáty: česky (Dolby Digital 2.0), anglicky (Dolby Digital 5.1)
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: imdb.com a scan obalu

 

Vyšlo 10.6.2012 na portálu Kultura21.cz

Film Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se lidem povedlo zvládnout cestování časem. Od jisté doby se odlétá na turistické výlety do starověkého Egypta nebo třeba na prohlídky druhohor a dinosaurů.

 

 

 

Jistá organizace, podporující Hitlerovu historickou politiku, se rozhoduje poslat vůdci dárek, který by zvrátil průběh druhé světové války. Má jim v tom pomoci i profesionální pilot Karel Bureš, nicméně ten se odletu do roku 1944 nakonec nezúčastní. Karel a Jan jsou dvojčata a spolubydlící. Jeden je pilot a holkař, kterému se vede skoro všechno, na co sáhne a ten druhý zase slušný a hodný ťunťa, kterému se nedaří kromě dobrého vztahu s lidmi zase skoro nic.

Na začátku příběhu se Karel v posteli udusil rohlíkem a jeho hodný bratr Jan se za něj začne vydávat. Je jasné, že pilot Karel vedl mnohem komplikovanější život, a tak se Jan místo něj dostává do svízelné situace v kokpitu stroje na cestování časem. Všichni kolem se s ním baví dost neformálně a ženské po něm neustále vyjíždí, a tak se stydlivý Jan dostává do úplně nových rolí. Jeho vystupování je dost nejisté, ale shodou náhod vypadá při právě probíhající návštěvě Hitlerova tábora vcelku adekvátně. A tak se společně se zločinci v čase dostává do německého obležení. Na místě už nic neprobíhá, jak má. Nový Karel Bureš nemá kromě létání o své práci ani ponětí a na Hitlera nedělá improvizovaný výstup zločinců důvěryhodný dojem.

Rozhoduje se tedy vrátit v čase a svého bratra zachránit. Už ví, že se při snídani opaří čajem a jeho bratr se vzápětí udusí rohlíkem. Nic ale nejde tak, jak má. Jan se totiž při každé příležitosti snaží napravovat cokoliv, co udělal jeho bratr v minulosti špatně. Ke svému chování ale zrovna kritický není.

V porovnání se zločinci a třeba takovým Hitlerem je postava Jana Bureše velmi mírumilovná, jemná a solidní. Možná byl v té době podobný postoj celkem ve zvyku, protože se ve filmu moc nezpochybňuje. Na druhou stranu narážíme na každém Honzově kroku na jeho impotenci a neschopnost přizpůsobit svůj život vlastním touhám a to už o něčem vypovídá.

Zdroj foto: Bontonfilm

 

Vyšlo 3.6.2012 na portálu Kultura21.cz