Ruská filmová pohádka Mrazík (1964) je asi jediná klasika z bývalého Sovětského svazu, na kterou se dá dívat. Možná dnešní doba poněkud svádí ke zjednodušování, ale na rozdíl od ostatních filmů nebo knih se tohle neopírá jen o chudobu a tragédii, ale spíš o odvahu a radost ze života.
V jedné rodině žije stařeček se svou dcerou Nastěnkou, novou manželkou a její dcerou Marfušou. Protože své ženě dělá už dlouhá léta stařeček, co jí vidí na očích, hned na začátku příběhu můžeme sledovat, jak jde od nevlastní dcerky Marfuši poslušně odhánět uprostřed noci komáry. Nebylo by to nic divného, kdyby byla ještě dítě, ale Marfuša je už dávno žena na vdávání.
Stařeček svou domácnost špatně vede. Zatímco jeho vlastní dcerka Nastěnka přemlouvá slunce, aby ráno ještě nevycházelo, žena mu pobíhá po statku a dělá pořádky. V ten samý den se v jiném kraji vydává sebevědomý Ivan na cestu do světa. Své matce dává sbohem jen tak ledabyle, holky ze své vesnice ignoruje a doufá ve velké dobrodružství někde za humny.
Potkává v lese loupežníky, kterým arogantně odhazuje klacky někam, odkud se vrátí zpátky až za půl roku. Po delší době kouzelného dědečka Hříbečka, který si s ním chce hrát na honěnou. Ve filmu to vypadá lépe, než jak to zní. Pointa je v tom, že Ivanovi chybí pokora a to se kouzelnému dědečkovi nelíbí. Proto na něj uvalil kletbu, a dokud svou chybu nepřizná, svou pyšnou tvář už neuvidí.
Nešťastná dcera neschopného stařečka Nastěnka má tu smůlu, že Ivanovi přikouzlila medvědí hlavu. Jde o čáry kouzelného dědečka, ale o tom nikdo z nich neví. Ona a Ivan se potkávají u potoka ve chvíli, kdy Nastěnka pere prádlo, hezky si povídají a Ivan po chvíli naštvaně odchází. Díky tomu můžeme na Nastěnce vidět starost o někoho, koho má opravdu ráda a ne jenom z lítosti. Ivan se jí totiž opravdu líbí, jen už kvůli ní odteď nevypadá jako člověk.
Zanedlouho se Ivan dozvídá pravdu. Musí začít dělat dobré skutky, aby se medvědí hlavy zbavil. Jedná se o způsob, jak kouzelný dědeček Ivana napraví. Jenže Ivanovi je stejně líto, že Nastěnku křivě obvinil a udělal z ní čarodějnici. Lze vidět, že má svědomí a na lidech mu záleží. Zdá se, jakoby nebylo ani co napravovat, ale kouzelný dědeček trvá na svém.
Mezitím se Marfuša snaží získat ženicha, ale protože všechny domácí práce vždycky zastala Nastěnka, je úplně levá. Ze vzteku macecha Nastěnku vyhání z domu jako škodnou. Milá holka, která své kluky proměňuje v neohrabané medvědy, se ale neztratí. Potkává dědu Mrazíka a ten se o ni dobře stará.
Zdá se, že je Nastěnka v příběhu výhradně kladnou hrdinkou. Jenom chvástavý Ivan se potřebuje ponaučit a konat dobré skutky. Ve starém Rusku to byli možná hlavně staří lidé, kteří sebou nesli jakousi životní moudrost a své zkušenosti předávali dalším generacím. Pokud se však někdo choval zbrkle, dopadl špatně.Pro Nastěnku i Ivana končí příběh naštěstí dobře. Ivan udělal nezištný dobrý skutek, který po něm kouzelný dědeček chtěl, a nakonec se setkali.
Na první pohled se může zdát, že se v příběhu řeší problém jakéhosi bezpráví, proti kterému se dokáže postavit jen opravdová odvaha. Ivanovi, který ji má na rozdávání, však chybí pokora a přebývá bezohlednost. Podle moudrých kouzelných dědečků není dobré ani jedno ani druhé.
I když není k dispozici televize, elektřina a vlastně ani vodovodní potrubí nebo funkční odpad, jsou mezilidské vztahy stále velmi složité. Jedna generace končí a druhá si hledá své místo. Otázka zní, na jakém místě v životě chceme vidět sami sebe. Ačkoli se třeba dělání dobrých skutků může zdát jako prima nápad, nemá podle této pohádky v podstatě žádný význam, dokud člověk nebyl arogantní a sebestředný parchant.
Mrazík / Morozko
SSSR / 1964 /84 minut
Žánr: Pohádka / Rodinný
Režie: Alexander Rou
Hrají: Nataša Sedych (Nastěnka), Inna Čurikovova (Marfuša), Georgij Milijar (baba Jaga), Alexandr Chvylja (Mrazík), Eduard Izotov (Ivánek)
Hodnocení: 90%
Zdroj foto: necyklopedie.wikia.com
Vyšlo 1.7.2012 na portálu Kultura21.cz
Film Evoluce se od svého vzniku v roce 2001 těší stálé oblibě a nezestárnul dodnes. I na béčkové počítačové animaci totiž můžeme vidět, jak by se život vyvíjel, kdyby nešlo o náhodu, ale jakýsi akcelerovaný záměr.
