Vykoupení z věznice Shawshank od Stephena Kinga je jednou z knih, kterou můžete najít v audio verzi na webu audioteka.cz. Předčítá Oldřich Kaiser a podle všeho se na svou roli hodí skvěle. Svým vyzrálým akcentem provází trable jednoho nadprůměrného bankéře, který se nenadále ocitl v situaci, do níž by nechtěl nikdo z nás.

 

Andy si odpykává dva doživotní tresty. Kdyby se mohl nechat naklonovat, stejně by on i jeho dvojník hnili ve vězení nadoživotí. Abychom si k Andymu získali sympatie, je už od začátku jasné, že nejde o ledajakého grázla, ale ve vězení sedí tak nějak nezaviněně.

Vypravěč o své vlastní situaci rád spekuluje a zlehčuje ji. Říká si, proč to muselo být takhle, jak to mohlo být jinak a na lidi se dívá jako na osobnosti, nikoli primárně lidi, vycházející z nějaké funkce. Když rozhodne soudce, je to pro něj chlap za velkým stolem s vlastními starostmi, ne jakási zvláštní kombinace společenského postavení a vlivu neuchopitelných povinností.

I proto se příběh mnohem lépe poslouchá, než čte. Stephen King má totiž tu špatnou vlastnost, že se jeho řečičky dají vykládat, jakoby mu na nich osobně… až křečovitě záleželo. To není pro psaný text příliš dobré, ale z vyprávění jsme na takové věci zvyklí, naopak k němu patří a není třeba větší úsilí si jich nevšímat. Díky knižní předloze však vyprávění neztrácí onen důležitý nadhled.

Andy je u soudu těžkým terčem obžaloby. Někdo odprásknul jeho přítelkyni, on je v tom nevinně, ale svou málomluvností všechny ostatní až znervózňuje. Byl vždy zvyklý dělat spíš to, co se mu hodí a držet se v mezích nutných pravidel. Žalobce mu to, jakoby jiným způsobem, hází na hlavu. Když jdou proti člověku všechny důkazy, je neaktivita spíše nevýhoda. Vypravěč v podobných chvílích zdůrazňuje naopak ignoranci ostatních, jak je třeba od poroty soudu pohodlné jenom tak odejít odpoledne na pečené kuřátko k obědu.

Není ale čas ztrácet čas, Andy jde už po pár dnech v Shawshanku za místním kšeftařem (vypravěčem) a chce po něm geologické kladívko. Tedy vypravěč už při jejich prvním setkání chválou na Andyho rozhodně nešetří. Víc lichotek na jeho zamlklou a cílevědomou osobnost a už by si posluchač mohl myslet, že tady někdo moc hulil anebo chce s Andym sexuální styk.

Jenže Stephen King měl při psaní příběhu asi v povědomí, jak typickou osobnost do vězení vlastně zavírá a jeho čtenáři jsou skoro všichni v zásadě takoví, jako Andy. Možná proto na svém hrdinovi vidí jen to nejlepší a jeho chyby dost vylepšuje. Konec konců, být neprávem zavřený a přesto se nevzdávat svobody, takovou vlastnost může mít jen člověk, který má všech pět pohromadě, že.

Na druhou stranu se do vězeňského prostředí Andy perfektně hodí. V base je každý den stejný a taky děsná nuda. Když jde o to, aby místnímu ranaři strčil ptáka do huby, vyhrožuje mu, že mu ho raději ukousne nebo zemře.  Andy se nikdy nevzdává bez boje a tak sice často končí s rozbitým nosem nebo v díře, ale aspoň není něčí služka a nebrousí vězeňský penis. Příležitost k tomu ukázat sílu své dobré vůle časem získává. Jako bývalý bankéř zná spoustu věcí, které se ostatním hodí a pro informace a právní kličky každý rád něco udělá, včetně dozorců.

Proto je časem ve vězení knihovníkem, schopným obstarat každou dobrou knihu. Rádcem a takovým pomocníkem všeho druhu, kterého si každý váží. Všechno, co se venku na svobodě naučil nyní zúročuje a motá vězňům, včetně dozorců, hlavy. Být nápomocný je možná zvláště důležité tam, kde si jiní neporadí a všude jinde by byl asi za blázna, ale ve vězení je to přece jen o rozhodnutí, jestli člověk něco udělá nebo zůstane zavřený v díře.

Andyho velmi dlouhá, stereotypní a trochu otravná životní pouť končí nakonec tak, jak si sám původně naplánoval. To geologické kladívko, které s vypravěčem při nástupu vyhandloval, je po mnoha letech obroušené až k topůrku a očividně nezahálelo.
Příběh málomluvného vězeňského pomocníčka Andyho je velmi zvláštní. Na svobodě ho jeho povaha dostala do problémů a z místa, kde se nakonec uchytil nejlíp, chce mermomocí odejít. Každý životní styl má své silné a slabé stránky a vždy se najde něco, co se nám nemusí líbit. V případě Andyho je volba snadná, protože vězení se za prostředí pro člověka ani považovat nedá. Z příběhu ale jasně vyplývá, že teprve ve vězení se konečně našel a možná se do něj taky hodí nejlépe.

Rita Heyworthová a vykoupení z věznice Shawshank
Autor: Stephen King
Interpret: Oldřich Kaiser
Žánr: thriller
Stopáž: 4 hodiny 34 minuty
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: Audioteka.cz; foto z filmu: internet

 

Vyšlo 17.9.2012 na portálu Kultura21.cz

Film Rambo: Do pekla a zpět (2008) ukončuje velké putování hrdiny, pro něhož bylo celý život největším oříškem, jak se dostat z místa na místo nebo se někde v klidu usadit, aniž by přitom musel pozabíjet stovky lidí.

 

John Rambo je šedesátiletý poustevník, ale ne ledajaký. Někde v asijské džungli v klidu ková nástroje, když tu k němu přichází hezká blondýnka Sára s prosbou o pomoc. Vede misionářskou výpravu s cílem zcivilizovat tamní vesničany rákosníky s Biblí v podpaží a teplým slovem lásky a pochopení. Slečna však patrně netuší, jaké jsou v Barmě podmínky a kdo určuje místní pravidla.

Vykořisťovaná země je vojensky obsazená a systematicky vybíjena místním diktátorem. Rambovi se nechce misionářům pomáhat ani v nejmenším, protože tuší, jaké potíže na ně číhají. Tento málomluvný, ale moudrý hrdina už toho zažil hodně. V tom, co dělá, je nejlepší, ale z nějakého důvodu neustále vyhledává klid a samotu.

Ženy ale dobře vědí na jakou strunu zabrnkat, aby s nimi někdo šel. Rambo s misionáři nakonec vyráží a v momentě, kdy svůj pobyt v Barmě nejvíce podceňují, se dostávají do potíží. Místní vesnici vojáci začínají bombardovat a máme příležitost pozorovat velmi adekvátní a dobře střižené záběry na utržené končetiny, rozsekaná těla a spoustu krve.

Podobné scény jsou vůbec nejsilnějšími momenty celého příběhu. Kromě velmi trefných hlášek Johna Ramba, který jako by dokonale zvažoval každé vyřčené slovo, by toho film jinak moc nabídnout nemohl. Nicméně například pohled na spokojené tváře místních vrahů, kteří kosí těžkým kulometem dvacet rákosníků, je velmi reálný a nesnaží se žádným způsobem moralizovat. Bývá zvykem, že se v jiných filmech musíme dívat na pološílený škleb vyšinutého psychopata, ale v posledním Rambovi dělají tyhle věci zkrátka normální lidé s alternativním způsobem života.

Díky tomu je možné ukázat Rambovu postavu jakoby ve světle ryzí skutečnosti. On se neschovává před světem, aby unikl problémům. Bystřejšímu pozorovateli neunikne, že to tak je, protože se v lidech zase až tak moc nevyzná a umí jen to svoje. Třeba se Sárou si jsou v zásadě podobní, i když se každý vlastně stará o něco jiného. Ženy se velmi často vyptávají, řeší a přitahují pozornost, protože je dotyčný subjekt v jiném rozpoložení než takovém, kdy by byl jeho osud irelevantní. Mohl by pak zamýšlet cokoliv a ženy jsou křehká stvoření.

Po bombardování a uvěznění misionářů místními vojáky se do akce dostává druhá výprava, složená tentokrát z nájemných žoldáků. Musejí se pokusit o jejich záchranu a Rambo má tu smůlu, že musí odvézt lodí na místo i je. Hlavou mu ale Sářin obličej občas probleskne a chce žoldákům pomoct, i když tihle o to zrovna nestojí. Jako by byla polovina příběhu jenom přetahovaná o to, co kdo chce nebo nechce dělat.

Nicméně Rambo by si nikdy nevysloužil velké jméno, kdyby šlo jen o nějakého ťuňťu, který kolem sebe mává pěstičkami. Jeho vlastní záchranná akce za sebou nechává mezi kopci prázdných nábojnic krvavou brázdu. Bez větších problémů dostává hipíky s Biblemi z prasečích chlívků a při té příležitosti ničí diktát Barmských vojáků.

Zvláštní, že se probírá z letargie právě takovým způsobem a po velmi pompézní akci jde zase na odpočinek. Pro velké hrdiny je práce jen jednou za čas a mimo těch pár dní v roce chodí asi jenom pro jídlo a na záchod. Vyžaduje však dobrou rozvahu a odhodlání velkou akci nezpackat, třebaže vypadá zpočátku beznadějně. I proto se John Rambo od ostatních lidí tak odlišuje. Jeho hlavu netíží velké starosti, jen je zvyklý všímat si jiných věcí, a pokud by se někdo takový naučil společenským úsměvům a podbízivému třepotání, kdy se úslužnému pumprlíkovi dere z hrdla akorát vysoká fistule, velmi pravděpodobně by přišel o všechno, co umí.

Rambo: Do pekla a zpět / Rambo IV: Pearl of the Cobra
USA / Německo / 2007 / 93 minut
Žánr: Akční / Drama / Thriller
Režie: Sylvester Stallone
Scénář: Sylvester Stallone, Jeb Stuart, Art Monterastelli
Kamera: Glen MacPherson
Hudba: Brian Tyler
Hrají: Sylvester Stallone (John J. Rambo), Matthew Marsden (žoldák), Julie Benz (Sarah Millerová), Graham McTavish (Lewis), Sai Mawng (Barmský velitel), Paul Schulze (Michael Burnett), Ken Howard (reverend Arthur Marsh), Jake La Botz (Reese), Linden Ashby (plukovník Dwyer)
Distributor DVD: Magic Box

Zdroj foto: Magic Box

 

Vyšlo 16.9.2012 na portálu Kultura21.cz