Snímek Babovřesky (2013) je filmem populárního českého režiséra Zdeňka Trošky. Ten, tak jako vždycky, vsadil nejenom na osvědčené postupy a situace, ale zároveň i na trochu toho zajímavého podtextu. Lidé jsou v dnešní době ještě stále hodně ovlivnění svou minulostí. A to nejenom starší generace, ale jaksi zprostředkovaně i ta mladá. Nemůžeme si dovolit dělat cokoliv nás napadne, protože zde panuje jakýsi sociální standard a ten, i když trochu jinak, přibližuje příběh o obci Babovřesky.

Kdysi dávno to fungovalo tak, že ať jste chtěli udělat cokoliv, museli jste se někomu o každém kroku zodpovídat. V práci svému šéfovi, v soukromí zase státu a o svých vnitřních pohnutkách a činech v kostele farářovi. Příběh tak vypráví místní klepna Horáčková, která píše drby o novém mladém faráři a o tom co se u nich na obecním úřadě děje.

Starosta města je takové panovačné čuně ve středním věku a přijímá novou asistentku. Když mu na dveře klepe mladá blondýna, bez zaváhání jí dává místo. Její brácha je nový farář, trošku neortodoxní, protože chodí vítat staré babky před kostel jen v trenýrkách. A ve vesnici je najednou živo.  Aby nebyl film jenom o nezáživných a rádobyvtipných kontrastech, obsahuje příběh docela podstatnou zápletku. Stoletá stařenka umírá a nechává po sobě barák s pozemkem, o který má zájem jak místní starosta, tak i mladý dědic Adam. Adam je trošku romantický snílek a chce stavení zušlechtit jenom proto, aby mu v něm bylo dobře.

V těchto scénách je kladen důraz na skutečnost, kam taková společenská zodpovědnost vlastně vede. Celá vesnice na sebe donáší, až nakonec ten trochu méně počestný počestný je středem šokující pozornosti. Mladí hodnotí ta staré zkostnatělá individua dost racionálně a zajímají se spíš, jak se budou mít oni sami, než co si o nich pomyslí ti ostatní. Ať už jsou společenská pravidla postavená jakkoliv, bývají podsouvána lidmi, kteří mají nad druhými určitou kontrolu. V jednodušších dobách se pomlouvalo, přikazovalo a donášelo. Dnes začínají být lidé naštěstí o něco rafinovanější. Pro mladé a progresivní lidi ve svobodné společnosti je podstatné, že ty ostatní ve skutečnosti nevlastní, protože podobný postoj by se nakonec mohl obrátit proti nim.

Babovřesky  *  Babovřesky aneb z dopisu venkovské drbny  (Česko)
Komedie  Česko, 2013, 133 min
Režie: Zdeněk Troška
Scénář: Zdeněk Troška
Kamera: Ervin Sanders
Hudba: Karel Vágner
Hrají: Lukáš Langmajer, Veronika Žilková, Pavel Kikinčuk, Lucie Plekancová Vondráčková, Jan Dolanský, Jana Synková, Jana Altmannová, Miro Noga, Jitka Sedláčková, Lucie Bílá, Jiří Pecha, Jan Kuželka, Lubomír Kostelka, Norbert Lichý, Jindřiška Kikinčuková, Radek Zima, Martin Matejka, Tomáš Kraus, Jaroslav Čermák, Žofie Dařbujánová, Pavla Bečková, Anna Vejvodová, Jakub Kovář, Ondřej Pavelec, Jakub Voráček

Hodnocení: 90%

Vyšlo 27.12.2013 na webu kultura21.cz

Film Gladiátor (2000) byl ve své době jedním z nejlepších filmů vůbec. Více než dvouhodinové drama, které kombinuje zručné švihání mečem a citové vydírání, je výsledkem nejenom značné filmové evoluce, ale taky té společenské. Russell Crowe v něm totiž hraje otroka, který musí vystupovat v aréně.

Kdysi dávno, ještě než mezi sebou navázaly národy mezinárodní spolupráci, mělo největší cenu území a moc spravovat jeho obyvatele. Úspěšná země tak byla nejen velká, ale hlavně početná. Disponovala velikou armádou a pleněním sousedních zemí si zajišťovala bohatství a klid za zdmi svých hranic.

Generál Maximus je většinu svého života na cestách. Vede Římskou armádu od vítězství k vítězství, ale po poslední bitvě se vrací domů. Na rozdíl od svého císaře a jeho ambiciózního syna totiž po moci zrovna netouží. Je výborný vůdce a bojovník, dokonce tak dobrý, že začíná cítit za své vojáky zodpovědnost, namísto toho, aby se bál, že o svůj vliv přijde.

Jenže mít v politice podporu takového generála je stejně významné, jako ji nemít. A tak nechává nový císař popravit jeho i s rodinou. Nyní už bývalého generála odvážejí polomrtvého jako otroka na prodej. Dostává se tak do arény gladiátorů.

Maximův nový šéf je bývalý gladiátor, který si sám vyzkoušel, jaké to je, stát v aréně a vychutnávat si jedno vítězství za druhým. Padesátitisícový dav Římanů skanduje a sleduje tu krvavou show pro pobavení. Lidský život, stejně jako ve válce, zde nemá žádnou hodnotu, protože pokud člověk zemře, nedojde k žádné ztrátě.

Také proto tehdejší staří a moudří muži hleděli s odstupem na svou situaci a přemýšleli, jaký význam má pro člověka žít a zase zemřít, když jediný, kdo pocítí jeho ztrátu, je člen vlastní rodiny. Nedokázali se smířit s myšlenkou, že by byla lidská existence tak bezvýznamná a snadno nahraditelná. A tak začali pracovat na morálních pravidlech, z nichž některé se dochovaly dodnes.
Maximus se však umí bít a umí se postarat sám o sebe. Proto se brodí potoky krve, až se mu nakonec daří úspěšně se postavit tváří v tvář císaři, který jeho rodinu nechal zlikvidovat.

Říká se, že odhodlání a vůle zmůže mnohem víc, než když se člověk jenom přizpůsobí dění okolo. Většina z nás nedokáže využít svůj potenciál, protože je mnohem pohodlnější své štěstí hledat v maličkostech. Jenže tyto maličkosti vznikly pouze z odhodlání ostatních lidí a jen ty hloupější z nich motivuje dobrý úmysl.

Gladiátor
Akční / Dobrodružný / Drama / Historický
USA / Velká Británie, 2000, 149 min (SE: 171 min)
Režie: Ridley Scott
Scénář: David Franzoni, John Logan, William Nicholson
Kamera: John Mathieson
Hudba: Hans Zimmer, Lisa Gerrard
Hrají: Russell Crowe, Joaquin Phoenix, Connie Nielsen, Oliver Reed, Richard Harris, Derek Jacobi, Djimon Hounsou, John Shrapnel, Tomas Arana, David Hemmings, Ralf Moeller, Spencer Treat Clark, Tommy Flanagan, Sven-Ole Thorsen, Omid Djalili, Tony Curran, David Bailie, Giorgio Cantarini, Allan Corduner, David Schofield
Hodnocení: 100 %

Vyšlo 15.11.2013 na webu kultura21.cz